Co byste měli vědět o AI?

Na začátku května jsme s vámi posnídali u webináře na téma „Co byste měli vědět o AI.“ Naše skvělá kolegyně Sandra Burdová s účastníky rozebrala, co to ta umělá inteligence vlastně je, co umí a neumí a na co si při jejím využívání dát pozor. Záznam z webináře je vám nyní plně k dispozici.

Co je to AI?

🎓 Co říká definice? Umělá inteligence – Artificial intelligece (AI) – je schopnost strojů napodobovat lidské schopnosti, jako je uvažování, učení se, plánování nebo kreativita. Umělá inteligence umožňuje technickým systémům reagovat na vjemy z jejich prostředí, řešit problémy a dosahovat určitých cílů.

Prakticky se dá říct, že často aniž bychom to tušili, setkáváme se s umělou inteligencí všichni téměř denně. Je totiž široce využívána například k poskytování personalizovaných reklam, využívá se také k optimalizaci skladovosti produktů, plánování zásob, má široké využití v logistice, uplatní se třeba i v rámci virtuální asistence a samozřejmě, v mnoha a mnoha dalších odvětvích.

Jak ji využívat bezpečně?

🤖 Často využívaným nástrojem je známý ChatGPT. Tento nástroj vám umožňuje si s umělou inteligencí popovídat a získat odpovědi na různé otázky. Možná už i vás napadlo využít ji pro řešení nějakého problému v rámci vašeho zaměstnání. Tady je třeba se pozastavit a uvědomit si několik důležitých věcí.

⚠️ Jak je zmíněno výše, umělá inteligence má schopnost učení. Učí se z toho co „zažije,“ v tomto případě tedy z údajů, které zadáte a které si ukládá. Pokud tedy chcete řešit něco, co by rozhodně nemělo uniknout, raději si to ještě rozmyslete. Vložené údaje totiž může AI kdykoliv využít pro další podobný případ a předá tak někomu vaše osobní či pracovní údaje. Pokud si nejste jistí, co je bezpečné a co ne, zkuste naše přednášky o bezpečnosti.

Z průzkumů sice vyplývá, že většina uživatelů přistupuje k využívání umělé inteligence s respektem a ví, že by ji měli využívat opatrně, je ale třeba mít na paměti že opatrnost není třeba jen při četnosti využívání AI, ale i při vkládání údajů. Osobní údaje, nebo v případě pracovních dat důvěrné údaje, tedy rozhodně nejsou něčím, o co byste se s AI měli dělit.

A to je všechno?

Rozhodně ne. Při používání aplikací, které AI využívají, byste měli dbát na ověření zdroje. To sice platí pro všechny aplikace, které instalujete, zde je ale vhodné být opatrný dvojnásob. Pokud si už nějakou „chytrou“ aplikaci nainstalujete, prověřte, zda má správně nastavená oprávnění – například, pokud si nainstalujeme aplikaci, která nám ukáže, jak bychom vypadali s jiným účesem, s brýlemi, nebo třeba s knírkem, rozhodně jí nemusíme povolit oprávnění k využití kontaktů a podobně.

Jaká rizika a výzvy přináší využívání AI?

Když se znovu vrátíme k ChatGPT, nemůžeme nezmínit, že společnost OpenAI se nijak netají tím, že kdokoliv z jejich týmu si může po libosti procházet veškeré komunikace které v nástroji probíhají a samozřejmě, že data využívá k dalšímu učení nástroje. Opět si tedy zopakujeme, že v podstatě vše, co do platformy zadáte, se stává veřejnou informací. Totéž platí třeba i pro oblíbenou platformu Midjourney.

Umělou inteligenci můžeme označit jako skvělého pomocníka, pokud se využívá moudře. K tomu bohužel velmi nepřispívá fakt, že ne každý, kdo nástroje AI využívá, má čisté úmysly. Všemožné nástroje postavené na umělé inteligenci se staly velmi populárními mezi dezinformátory, phishery a podobnými škodílky. AI jim pomáhá vytvářet věrohodné texty, dokáže generovat kódy, realisticky znázornit události, upravovat fotografie – stačí řádné instrukce a milá AI poslouží i nekalým účelům. Častým a poměrně nebezpečným jevem se tak stávají tzv. halucinace, což jsou případy, kdy AI podá nepravdivé informace obzvlášť přesvědčivým způsobem. To pochopitelně může vést k celé řadě nepříjemností.

Děsivé, že?

Abychom nebyli tak negativní, pojďme si také říct, že v současnosti AI pomáhá v boji proti hrozbám. Je schopná zpětně identifikovat deepfaky, škodlivé kódy i dezinformace, na kterých se nevědomky podílela. Existují už také nástroje, které umí ověřit, jestli byl text vygenerován AI. Pojďme si ale znovu zopakovat, že všechny informace které na vás AI vychrlí, je třeba brát s rezervou a ověřit jejich pravdivost.

Co na to právo?

AI umožňuje každému stát se výtvarníkem, skvělým spisovatelem, zkrátka být kreativní duší. Až na to, že ne. Texty, které AI tvoří, stále potřebují „lidský dotek“ a alespoň dílčí úpravy. Slovosled ve větách je často kostrbatý, některá slova nebývají správně vyskloňovaná, některé výrazy jsou značně nepoužitelné. I tak ale často narazíme na texty, které vygenerovala AI a nikdo je neupravil a zrovna tak to platí pro obrázky. Jak se dívá právo na takové výtvory? Jsou opravdu vaše, když jste vy zadali ten správný příkaz k jejich vytvoření?

Odpověď není tak docela jednoznačná. Nemůžete vydávat za své nic, co jste tak docela nevytvořili, že? Nicméně, už i české soudnictví se setkalo s otázkou, kdo je z pohledu práva autorem obrázku, který byl vytvořen právě prostřednictvím AI. Ačkoliv se zatím jedná o jedno jediné rozhodnutí soudu prvního stupně, můžeme si z něj vzít vhled do problematiky, která zatím není právně příliš ukotvená.

Spor o dílo vytvořené AI už proběhl i v Česku

O co přesně šlo? Spor vznikl ve chvíli, kdy obžalovaný zveřejnil na svých webových stránkách obrázek, který získal z webu žalobce. Ten obrázek vytvořil pomocí AI nástroje DALL-E a to za užití vlastního promptu. Žalobce se považoval za autora obrázku a domáhal se proto stažení svého díla z webu obžalovaného a jeho dalšího šíření a využívání. Soud se tak musel zabývat definicí autorského práva a osoby autora.

Základním předpokladem autorského díla podle definice autorského zákona je, že se musí jednat o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora. Soud zde dospěl k závěru, že obrázek vytvořený AI nenaplňuje definiční znaky autorského díla, protože není výsledkem jedinečné tvůrčí činnosti fyzické osoby. Soud zároveň zdůraznil, že ani slovní zadání pro AI, tedy tzv. prompt, nelze považovat za autorské dílo, nýbrž za námět díla. Zdůraznil také, že námět sám o sobě není předmětem ochrany podle autorského práva. Žalobci tedy soud autorské právo k výstupu nepřiznal a celou žalobu zamítl. Z odůvodnění vyplývá, že žalobce neuspěl, protože nedokázal soudu žádným způsobem doložit, nebo chcete-li prokázat, své autorství k výstupu AI.